OSPOD v systému pěstounské péče

Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) bude nejspíš prvním místem, kam se svým záměrem přijmout do rodiny dítě, jehož rodina selhala, zamíří ten, kdo se rozhodne být pěstounem. Je obeznámen s nabídkou doprovázejících organizací ve svém okolí a jsou mu předány komplexní informace z oblasti práv a povinností, které jsou dány zákony ČR. Je také seznámen s postupy a se vším, co ho čeká, než převezme dítě do péče.

Příspěvek se zaměří na základní role OSPOD v pěstounské péči, porovná přechozí právní stav a aktuální a zaměří se na nejpalčivější témata, tedy zejména kontakty dětí v pěstounské péči s biologickou rodinou a délku pobytu dětí v pěstounské péči na přechodnou dobu.

Základním principem a cílem práce OSPOD je zájem dítěte, který je zmiňován v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte: „Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými, nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.“

Jednat v duchu „nejlepšího zájmu dítěte“ znamená hledat taková rozhodnutí a cesty pro řešení krizové situace ohroženého dítěte, které jsou v souladu s prosazováním a ochranou práv dítěte a které jsou založeny na znalosti všech dostupných a objektivních informací o ohroženém dítěti, dodržování práva a zájmu druhých stran, tj. rodičů, příbuzných, zainteresovaných institucí, nalezení co nejefektivnější cesty vyřešení situace pro dítě jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska. Řešení krizové situace ohroženého dítěte v duchu „nejlepšího zájmu dítěte“ je individuálním procesem, který by měl vést kvalifikovaný profesionál.

Rozhodně se nebude jednat o vyčerpávající výčet pravomocí a činností, které OSPOD vůči dětem a jejich pěstounským rodinám vyvíjí. Záměrem příspěvku je objasnit pozici OSPOD v oblasti náhradní rodinné péče, neboť OSPOD zaujímá významnou roli státní moci a do určité míry ovlivňuje, jakým směrem se bude život dítěte vyvíjet.